10/2017 - Krátké zprávy, aktuality a články - Aktuálně ze světa

Dobrý den, vážení čtenáři Nezávislých novin, před několika dny jsem objevila ve své e-mailové korespondenci upozornění na významnou kulturní akci roku 2019. V České republice bude opět hostovat Čínský národní cirkus. Vstupenky jsou již v prodeji. Více informací na této adrese: http://cinsky-narodni-cirkus.cz/. S přáním pěkného dne

Dobrý páteční večer, vážení čtenáři Nezávislých zpráv. Ačkoliv dnes ráno bylo sychravo, a nad městem se snášela hustá mlha, do práce jsem šla procházkou po pražských ulicích. Ze sloupů veřejného osvětlení mě sledovaly tváře politických kandidátů, které jsem bez sebemenšího zájmu míjela. Zhruba v polovině ranní procházky jsem zaslechla velice bouřlivý rozhovor několika lidí. Na rohu ulice, po které jsem kráčela vstříc pracovnímu dni, byla otevřená hospůdka, a před ní stál hlouček pokuřujících pánů. Když jsem je míjela, jejich diskusi jsem lépe porozuměla. Diskutovali o sportu, lépe řečeno o současném stavu v českém fotbalu. Moje ranní procházka mě ale inspirovala k myšlence, jak zdaleka nás zajímají české volby. Účast ve volbách se od roku 1989 postupně snižuje, ačkoliv nejsou mnozí z nás vývojem české politiky příliš spokojeni . Svůj názor bychom mohli vyjádřit, ale dobrovolně se svého hlasu vzdáváme. Samozřejmě, poté vyvstává základní otázka, zdali naše neúčast ve volbách není právě onou odezvou na dění v české politice. S přáním pěkného dne autorka

Dnes jsem si připomněla včerejší reportáž, kdy byli diváci seznámeni s etapami spouštění EET například pro lékaře, právníky či později i řemeslníky. Nicméně, k otázce prospěšnosti projektu, nebo naopak k negativním dopadům systému EET pro společnost se dnes nehodlám vyjadřovat. Pouze bych chtěla vyjádřit svoji poznámku k výše uvedené loterii. Zajisté, čtenáři Nezávislých zpráv se mnou nemusí zcela souhlasit, ale osobně se domnívám, že je tato loterie svým způsobem vhodnou alternativou pro lidi, kteří by se rádi zúčastnili loterijní hry, finančních ztrát s ní spojených se ale obávají. Domnívám se rovněž, že tato skutečnost je jedním z mnoha faktorů, které ke spuštění účtenkové loterie mohly také přispět. Na závěr dnešní poznámky podotknu, že 15. listopadu 2017 je uzávěrka prvního slosování. S přáním pěkného dne

Je mi jasné, že dnešní pracovní podmínky nejsou až takové, jaké by na mnoha místech měly skutečně být. Je také pravda, že na toto téma bylo sepsáno již mnoho článků, ale domnívám se, že náprava chyb, v současných českých podmínkách, nebude lehká. Každý z nás si jistě dokáže představit, když v budově dochází k rekonstrukci, či zcela novým stavebním úpravám. Ztížené podmínky a prach zákonitě se stavbou souvisí, a v rámci konaných prací je nutné tento stav plně akceptovat. Z praxe se tomu tak zřejmě neděje. Stavební dělníci, popř. řemeslníci by museli létat, aby splnili podmínky zaměstnanců rekonstruované budovy. K sepsání dnešní poznámky mě evokovala osobní zkušenost. V budově, kde jsem zaměstnána, k těmto úpravám dnes dochází. Probíhá zde ovšem nelehký dialog, kdy zaměstnanci poukazují na prach, špínu a hluk v interiérech budovy , a naopak vytváření neadekvátních pracovních podmínek ze strany osazenstva budovy stěžuje stavebním dělníkům jejich práci. Hledání kompromisu ovšem nemusí být snadné, protože spornou otázku můžeme shledat rovněž v současném společenském postavení dělnických profesí. S přáním pěkného dne autorka

Zajímavým hudebním počinem posledních let jsou koncerty, které pořádá 1. lékařská fakulta UK v Praze. Dne 1. listopadu 2017 se bude konat již 26. koncert z cyklu Fakulta v srdci Karlova. Jako autorka kulturních stránek Kultura v hl. m. Praha bych Vás tímto ráda na tuto kulturní akci pozvala. Koncert začíná ve 20:00 v Kostele svatého Apolináře, Apolinářská, Praha 2. Na programu hudebního večera je soubor 14 skladeb „Requiem“ od Wolfganga Amadea Mozarta. Na závěr pozvánky bych ráda připojila reportáž ze 17. koncertu z cyklu Fakulta v srdci Karlova, který se konal v Kostele sv. Štěpána na Praze 2 … „Dne 17. dubna 2013 se konal 17. koncert z cyklu „Fakulta v srdci Karlova“. Pořadatelem tohoto kulturního svátku byla 1. lékařská fakulta University Karlovy v Praze. Zaměstnanci University Karlovy v Praze, ale také posluchači z řad široké veřejnosti si vyslechli před z ahájením 17. koncertu úvodní slova, která k přítomným pronesl pan prof. MUDr. Aleksi Šedo, DrSc., děkan 1. lékařské fakulty UK. Pan děkan v úvodu pronesl slova, kterými vyzdvihl úzký vztah mezi kulturním životem v metropoli a vzdělaností českého národa. Pohovořil o významu poselství nejstarší univerzity ve střední Evropě, která byla založena dne 7. dubna roku 1348. Již tehdy byla naše metropole centrem vědy a kultury. Na těchto historických základech staví naše společnost doposud. Proslov pana děkana byl pro posluchače koncertu přínosem. Přiměl posluchače k zamyšlení nad úlohou a cíli české kultury v 21. století. Po úvodních slovech pana děkana si posluchači vyslechli koncert v podání skvělého hudebního tělesa Piccolo coro a Piccola orchestra pod vedením Marka Valáška. Na programu zazněly skladby z díla Claudia Monteverdiho (1567-1643) Cantate Domino [z: Libro primo de motteti, 1620]; Giovanni Pierluigi da Pale strina (1525-1594) Exsultate Deo; Henryho Purcella (1659-1695) Remember not, Lord, our offences; Petra Ebena (1929-2007) Cantico delle feature, De tempore [3. část cyklu Verba Sapientiae]; Jana Nováka (1921-1984) Odarum concentus pro smyčce [Pět meditací na Horatiovy verše]; Exercitia mathologica [Výběr: Echo, Terpsichore]; Jana Hanuše (1915-2004) Píseň bratra slunce, op. 100; Georga Friedricha Händela (1685-1759) Aleluja [z oratoria Mesiáš HWV 56, 2 část, č 44]. Atmosféra koncertu byla velmi příjemná. Koncert sklidil u posluchačů obrovské ovace“. Převzato z: Kultura v hl. m. Praha

Dobrý den, vážení čtenáři Nezávislých zpráv, včera jsem mimořádně zastihla začátek hlavního zpravodajského bloku nejmenovaného veřejnoprávního média. Nevím proč, ale v paměti mi utkvělo srovnávání cen zboží, respektive v reportáži popisovali, které segmenty trhu podražily, a které naopak zlevnily. Osobně nemám výtek na to, aby se veřejnost informovala, pokud náš trh zaznamená cenový vývoj v dané oblasti za určité období, obvykle měsíc nebo kalendářní rok. Včera jsme byli informováni, že v poslední době podražily některé potraviny (včetně másla, jehož cena dosáhla na mnoha místech 55 Kč za kostku), a naopak zlevnily některé telekomunikační služby. Nevím, jak ostatní diváci zpravodajství, ale mě toto porovnání přišlo od médií trochu neadekvátní vůči současné společensko-ekonomické situaci, kdy mnozí senioři a mladé rodiny s dětmi ? ?patně vycházejí se svými finančními zdroji, a mnohdy mohou investovat pouze do nezbytných služeb (nájem, voda, elektřina a plyn), léků a potravin. A právě potraviny jsou základem existence každého z nás, a telekomunikační služby (především volání do zahraničí) chápu pouze jako něco, co si můžeme dopřát, až dostatečně uspokojíme svoje základní potřeby (kde bydlet, a co jíst). S přáním pěkného dne autorka

Dobrý den, vážení čtenáři Nezávislých zpráv, dnes mě na internetu překvapil článek nejmenovaného internetového média, kdy jeho titulek uvádí, že dnes je máslo levnější než na počátku 90 let. Ptám se: "Pro koho?" Ano, jak uvádí text článku, v roce 1989 byla průměrná mzda 3.170 Kč, a máslo jsme pořídili za desetikorunu, ale dnes není relevantní srovnávat uvedená data se současnou realitou. "Kdo má dnes průměrnou mzdu?". 2/3 občanů průměrné mzdy nedosahuje. Pokud má zaměstnanec čistou mzdu, například 10.000, a cena másla se dnes pohybuje okolo 55 Kč, a dle předpokladů by mohla vyrůst před Vánoci až na 70 Kč, ptám se: "Zvážil autor článku tuto skutečnost, kdy průměrné mzdy dosahuje pouze 1/3 občanů. Z této poznámky, samozřejmě, vyplývá, že dnes je pro většinu zákazníků máslo dražší. Přeji pěkný den Ivana Kryllová

Dne 4. 10. 2017 měli, a nejen obyvatelé, ale i návštěvníci metropole, neobyčejnou příležitost zhlédnout mistrovské dílo ruského hudebního skladatele Petra Iljiče Čajkovského "Labutí jezero". Petrohradský baletní soubor St. Petersburg Ballet se představil v divadle Hybernia na Náměstí Republiky. Při představení jsme mohli být svědky umu ruské baletní školy, kdy obecenstvo oceňovalo výkony členů baletního souboru silným aplausem. Přála bych si, abychom mohli v blízké době zhlédnout petrohradský baletní soubor znovu. S přáním pěkného dne přeje Ivana Kryllová

Dobrý den, vážení čtenáři, dnes navazuji na svůj článek "Kde jsou ty časy, kdy platívalo, že: Řemeslo má zlaté dno", ze dne 14. 9. 2017. Dnes ráno jsem si po sedmé hodině ranní sedla k notebooku a připojila se k internetu, abych si přečetla nejnovější zprávy. Ve spleti mnoha zpráv z domova i ze světa mě oslovila zpráva o situaci v masném průmyslu, kdy firmám na zpracování masa chybí 3.000 řezníků. Svůj osobní názor na situaci v učňovském školství jsem již uvedla ve výše zmíněném článku z poloviny září. Nicméně, dnes se k tomuto tématu ráda vrátím. Důsledky společensko-politického postoje k učilištím se dnes citelně projevují, a zajisté řešení současné situace si zabere mnoho času, ale i peněž. Jednou z možností, jak současný stav řešit, je dle zveřejněného článku nejmenovaného média, abychom našli způsob jak vyučit naši mládež , nebo oslovit odborníky z třetích zemí. Naše učňovské školství bylo na vysoké úrovni, ale neuváženými kroky bylo zhruba od poloviny devadesátých let likvidováno, a důsledky, jak dnes vidíme, si jako stát poneseme ještě několik následujících let, kdy studium řeznické mládeže může trvat i více než 3 roky, pokud bude obor zakončen maturitní zkouškou. Situaci, dle článku, bychom mohli vyřešit zahraničními pracovníky z třetích zemí, ale kladu si otázku: "Je ale toto řešení reálné, kdybychom do země pozvali další cizince?" Obávám se, abychom se neocitli v situaci našeho západního souseda, kdy se dnes Německá spolková republika potýká s nemalými problémy. Dle zveřejněné informace (dostupné v internetových médiích) Spolkového statistického úřadu žije v Německu 7, 6 milionů cizinců. Tento údaj se váže ke konci roku 2013. S přáním pěkného dne autorka